25 - Soběchlebské terasy

 

 

 

Evropsky významná lokalita a přírodní památka Soběchlebské terasy se rozkládá na ploše 2,4 ha, v nadmořské výšce 368 - 387 m n. m. Jedná se o strmou erozní rokli v údolí Černockého potoka se svahy porostlými smíšeným lesem. Území v současné době hostí jednu z nejpočetnějších populací silně ohroženého druhu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) v severozápadních Čechách.

 

Soběchlebské terasy geomorfologicky náleží do centrální části Rakovnické kotliny v mírně zvlněné pahorkatině v předpolí Džbánu. Geologickým podkladem jsou permské pískovce a slínovce líňského souvrství s půdami typu modální kambizemě často nápadně načervenalé barvy. Díky měkkému horninovému podkladu jsou charakteristickým prvkem reliéfu prudké erozní strže.

 

Vegetaci tvoří převážně lesní kultury s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) smrku ztepilého (Picea abies). Pouze místy se zachovaly zbytky porostů přirozené druhové skladby s převahou dubu zimního (Quercus petraea) a dalších listnatých dřevin, odpovídající smíšeným teplomilným doubravám, které jsou původním přirozeným prostředím nejnápadnějšího druhu evropské orchideje - střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus), který je na této lokalitě zastoupen jednou z nejsilnějších populací v Ústeckém kraji. Střevíčník roste obvykle ve světlých lesích a jejich lemech; dává přednost mírně vlhkým, přes léto vysychajícím, nehnojeným půdám se zvýšeným obsahem vápníku. Jedná se o vytrvalou a dlouhověkou bylinu, která může opakovaně kvést po mnoho desítek let. Kvete v květnu a červnu, opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely). Rozmnožuje se buď velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub. Střevíčník je na svých lesních stanovištích nejvíce ohrožen holosečným způsobem hospodaření doprovázeným výsadbou porostů často nepřirozené druhové skladby. Je to však zároveň velmi dekorativní rostlina a stále ještě mizí z přírody díky vyrýpávání trsů nebo oddenků.



Z dalších příslušníků evropských orchidejí - čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) - se na území přírodní památky dále vyskytuje bradáček vejčitý (Listera ovata) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

 

Fauna lokality je zastoupena běžnými středoevropskými lesními druhy.

 

  • okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
  • střevíčník pantoflíček
  • bradáček vejčitý
 
 

Nepoužívejte tyto fotografie bez souhlasu autora. Více informací ZDE.