34 - Černovice

Černovické doubí se nachází 6 km západně od Chomutova a 1 km východně od obce Černovice. Lokalita se rozkládá na ploše 13,7 ha v nadmořské výšce 352 - 384 m. n. m. Jedná se zachovalý původní dubový porost s křovinným lemem a poměrně chudým bylinným patrem. I přesto, že se v posledních letech prováděla stavební činnost a především severní okrajové části byly vystaveny značnému tlaku při budování silničního obchvatu, nebyly porosty výrazně ovlivněny. Předmětem ochrany je místní populace roháče obecného (Lucanus cervus), který zde tvořil poměrně silnou populaci. V průběhu posledních let došlo k zárůstu některých průseků a otevřených ploch, který však populaci roháče zatím nijak výrazně neovlivnil. 

 

Černovické území spadá geomorfologicky do JZ oblasti Chomutovsko-teplické pánve. Lokalita vznikla jako erozní sníženina vyhloubená v třetihorních jílech a píscích, s mírně ukloněným povrchem čtvrtohorních říčních náplavových kuželů a říčních teras, místy krytých sprašovými hlínami. Reliéf tvoří erozně denundační plošiny, mírné svahy, široce rozevřené svahové údolí v povodí Ohře a Bíliny a akumulační reliéf náplavových kuželů, říčních teras, údolních niv, úpatních hald a sprašových pokryvů. Půdní pokryv se skládá podél vodoteče především z naplavených nivních půd, dále navazují mazobazické variety modálních kambizemí s kambizeměmi dystrickými. 

 

V rámci vegetace jsou na lokalitě druhově nejbohatší keřové lemy po obvodu území. Samotná doubrava patří k typu hercynských dubohabřin. Ve stromovém patře převládají dub letní a zimní (Quercus robur a  Quercus peatrea), hojně se vyskytuje i borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylinné patro je vzhledem k charakteru půd chudší - častý výskyt lze zaznamenat u jestřábníku zedního (Hieracium murorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a další. 

 

Roháč obecný je největším evropským broukem. Je rozšířen po celé Evropě od Portugalska po Ukrajinu a od jižní Skandinávie po střední Itálii a Balkán. Obývá především zachovalé staré dubové nebo smíšené lesy. Tento druh se vyznačuje výrazným sexuálním dimorfismem - tj. odlišným vzhledem samců a samic. Zatímco samci dorůstají velikosti až 75 mm a jsou ozbrojeni mohutnými kusadly, samice jsou podstatně menší s kratšími, velmi ostrými kusadly a dorůstají velikosti nejčastěji kolem 40 mm. Larvy roháčů se po vylíhnutí vyvíjejí 3 až 8 let především v trouchnivém dřevě pařezů a kořenů listnatých stromů, hlavně dubů. Na Chomutovsku se roháč zdržuje především na lokalitách se staršími dubovými porosty, v parcích a dubových alejích. Díky menší úživnosti prostředí jsou zdejší exempláře menší než např. jedinci z jižní Moravy, nebo z Křivoklátska. U samic je běžná velikost kolem 40 mm, samci o velikosti větší než 55 mm jsou již vzácností. Dospělí brouci létají pouze krátce - od května do července, na okrajích lesů, lesních průsecích a lesních světlinách. 

 

Z dalších charakteristických druhů brouků přítomných na lokalitě lze upozornit na například na tesaříka Anisorus quercus, kovaříka Adrastus rachifer, roháčka kovového (Platycerus caraboides), roháčka dubového (Sinodendron cylindricum), zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata), kozlíčka skvrnitého (Leiopus nebulosus) a další.