48 - Háj u Oseka

 

 

 

Evropsky významná lokalita a přírodní památka Háj u Oseka se rozkládá na ploše 12.9715 ha, v nadmořské výšce 270 - 295 m n. m.. Tvoří ji dvě mělké vodní plochy (jižní a severní tůň) se submerzní vegetací a navazujícími mokřadními křovinami v podmáčené terénní sníženině, v krajině ovlivněné v minulosti těžbou uhlí. Tůně se nalézají na okraji lesních porostů a jsou dotovány pouze srážkovou či podpovrchovou vodou. Dříve byly napájeny bezejmenným drobným tokem. Území se vyznačuje výskytem chráněných druhů obojživelníků, především evropsky významného druhu kuňka obecná (Bombina bombina).

 

Z hlediska geomorfologického je lokalita součástí Krušnohorské soustavy, konkrétně spadá do Duchcovské pánve (okrsek Chomutovsko - teplické pánve). Duchcovská pánev je charakteristická denudačními plošinami a rozvodními hřbety, odlehlíky a širokými údolími levostranných přítoků Bíliny, méně akumulačním georeliéfem převážně středopleistocénních, méně staropleistocénních fluviálně proluviálních náplavových kuželů a sprašových pokryvů. Podloží lokality je budováno miocénními jezerními jíly a jílovci v nadloží uhelné sloje, méně písky mosteckého souvrství. Vše je překryto deluvio-fluviálními sedimenty čtvrtohor, z půdních typů v oblasti převládají pseudogleje a hnědé půdy oglejené. Modální gleje obklopují plošně převažující arenické kambizemě.

 

Lesní porost lokality je druhotného charakteru. Na části lokality ve stromovém patře převládá hybridní topol kanadský (Populus x canadensis) společně s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí javorů (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), břízy bělokoré (Betula pendula), dubu letního (Quercus robur), na okrajích i dubu červeného (Q. rubra). Přirozený charakter má pouze olšina, která se maloplošně vyvinula v okolí vysychajících vodních ploch. Ve stromovém patře olšiny přirozeně dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), v keřovém patře rostou kromě zmlazujících olší mokřadní vrby (Salix sp.), bez černý (Sambucus nigra), ostružiníky (hlavně ostružiník maliník - Rubus idaeus). V bylinném patře dominuje metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), hojně se zde vyskytuje papratka samičí (Athyrium filix-femina). V olšině v okolí jižní tůně se častěji vyskytuje lilek potměchuť (Solanum dulcamara), chrastice rákosová (Phalaris arundinacea), na okraji cesty vedoucí podél potoka Bouřlivce se hojně nalézá i chráněná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

 

Nejdůležitější částí území jsou dvě periodicky vysychající vodní plochy - jižní a severní tůň. Pokud jsou tůně zvodnělé (v jarním až časně letním období), zarůstají vodomilnou vegetací s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a plovoucím okřehkem menším (Lemna minor) nebo i vzácnějším okřehkem trojbrázdým (Lemna trisulca). Obě tůně představují prostředí příznivé pro rozmnožování oboživelníků, neboť jejich pravidelné vysychání neumožňuje trvalé přežívání rybí obsádky. Průzkumem v nich byl potvrzen hojný výskyt čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka velkého (Triturus cristatus), ropuchy obecné (Bufo bufo), kuňky obecné (Bombina bombina), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a zaznamenán byl také výskyt skokana štíhlého (Rana dalmatina).

 

Hlavním předmětem ochrany evropsky významné lokality je kuňka obecná (Bombina bombina). Tento druh žáby je uveden mezi druhy přílohy II směrnice č. 92/43/EHS a v České republice patří spolu s většinou ostatních obojživelníků k druhům chráněným. Kuňky žijí především v mělkých stojatých vodách nížin a pahorkatin, mnohdy i vysychavých a dočasných - v příkopech, kalužích, zatopených těžebnách, na mělčinách rybníků nebo ve vyjetých kolejích na nezpevněných polních a lesních cestách. Jedná se o žáby s denní aktivitou, které se většinou zdržují ve vodním prostředí, přezimují však na souši a mohou se rovněž přechodně vzdálit i velmi daleko od vody. Na rozdíl od ostatních druhů žab uchvacují kořist čelistmi a potravu proto loví i pod vodní hladinou. Jsou velmi významným hubitelem všech vývojových stadií komárů.

 

 

  • Ropucha obecná (Bufo bufo)
 
 

Nepoužívejte tyto fotografie bez souhlasu autora. Více informací ZDE.