Ptačí oblast Východní Krušné hory

 

 

 

Ptačí oblast Východní Krušné hory se nachází v severozápadních Čechách, mezi obcemi Tisá, Telnice, Mikulov a Klíny. Tvoří rozsáhlý celek, který se rozprostírá podél státní hranice s Německem a je dlouhý 40 km, v nejširším místě je dlouhý 9 km.

 

Krušné hory mají pestrou geologickou stavbu, převládají ortoruly, granity, svory, ruly a kvarcity. Ptačí oblast spadá do Loučenské oblasti Krušnohorské soustavy a je tvořena Flájskou hornatinou. Jedná se o krušnohorskou plošinu v nadmořských výškách od 800 do 956 metrů, na jihovýchodě je zlomový svah se strmými údolími. Pro vrcholovou část jsou význačné ploché kotlinové sníženiny s rašeliništi. V oblasti převažují kyselé (dystrické) kambizemě. Jedná se o horskou oblast s původně smíšenými lesními porosty, později přeměněnými na monokulturní smrčiny, které vlivem imisí velkoplošně odumřely a následně byly vykáceny. Imisní holiny osázené náhradními dřevinami tvoří mozaiku se zbytky původních porostů a rašeliništi.

 

V současné době se zde střídají plochy rašelinišť, imisních holin osazovaných náhradními dřevinami a nejrůznější typy bezlesí - bývalá pole a louky a také mrazové kotliny, obtížně zalesnitelné. Ptačí oblast zahrnuje i vodní nádrž Flájská přehrada, sloužící pro zásobování pitnou vodou. V území se vyskytují specifická společenstva ptáků.

 

Předmětem ochrany ptačí oblasti je tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeho biotp. Přirozenými biotopy jsou přehledné plochy rašelinišť s keříčkovými formacemi brusnicovitých rostlin a vřesu obecného. Nezbytnou součástí jsou dále porosty bříz a borovice kleče. Sekundárními biotopy jsou pak smíšemé porosty bříz, modřínu a smrku pichlavého do výšky 4 m. Důležitým náhradním biotopem jsou pro tetřívka bývalé agrocenózy v sousedství rašelinišť, zejména neobhospodařované louky a pastviny, které mouhou sloužit jako tokaniště a potravní biotop. V ptačí oblasti Východní Krušné hory se vyskytuje dalších 11 druhů z přílohy I směrnice o ptácích a řada dalších druhů významných z hlediska avifauny České republiky, ve větším počtu např. bekasina otavní (Gallinago gallinago). Území nemá větší význam pro stěhovavé ptáky a nenachází se tu žádné významné zimoviště.  

 

 

 

 

 
 

Nepoužívejte tyto fotografie bez souhlasu autora. Více informací ZDE.