13 - Bílé stráně u Štětí

Lokalita se táhne ve svahu podél železniční trati Litoměřice - Štětí, severovýchodně od města Štětí.

Prudké svahy vznikly v minulosti vlivem erozní činnosti řeky Labe. Podloží je tvořeno slínovci a vápenitými jílovci. Na prudkých svazích je porost vegetace často mezerovitý, může docházet k lokálním sesuvům a mezi bylinným porostem pak prosvítá podložní hornina. Vzhledem k její světlé barvě se podobným typům stanovišť říká bílé stráně. Stráně, orientované k jihu až jihozápadu, pohltí přes den velké množství slunečního záření, místní klima je výrazně sušší a teplejší než v okolí. Proto zde roste také specifické rostlinstvo a životní prostor tu nalézá mnoho druhů teplomilného hmyzu. 

 

Ze vzácných a chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje například vstavač vojenský (Orchis militaris), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), sasanka lesní (Anemone sylvestris), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), záraza žlutá (Orobanche lutea), kavyl Ivanův (Stipa pennata). 

 

V minulosti bývaly stráně intenzivně vypásány dobytkem. V současné době, kdy stráně nejsou nijak udržovány, postupně zarůstají náletovými křovinami, na některých místech byl uměle založen lesní porost. Tím se mění zdejší mikroklima, půda je zastíněna a bujněji rostoucí dřeviny postupně vytlačují vzácné teplomilné rostlinstvo. Pro uchování stabilních populací chráněných rostlin je nezbytné o lokalitu pravidelně pečovat, sekat nebo vypásat stádem ovcí a koz.

 

Další informace je také možné získat ZDE na stránkách občanského sdružení Salvia, které pro toto území zpracovalo návrh plánu péče.