17 - Údolí Podbradeckého potoka

Evropsky významná lokalita Údolí Podbradeckého potoka se rozkládá na výměře 94,1 ha. Jedná se o přes 6 km dlouhé údolí potoka mezi obcemi Vrbka a Podbradec, v nadmořské výšce 180 - 279 m n. m. Toto území je významné zastoupením přírodních biotopů chráněných evropskou směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, především pak hercynských dubohabřin a širolistých suchých trávníků, s charakteristickým výskytem velkého množství ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. K ochraně těchto biotopů prohlásil Ústecký kraj v roce 2012 toto území přírodní památkou.

Geomorfologicky náleží chráněné území do okrsku Perucké tabule, který je součástí soustavy České tabule. Údolí se zařezává do svrchně křídových slínovců, písčitých slínovců a slínitých prachovců jizerského a bělohorského souvrství (turon). Dno údolí je budováno fluviálními, deluviálními a deluvio-eolickými sedimenty. Hlavním půdním typem zájmového území jsou paradenziny a nivní oglejené půdy.

Území přírodní památky je převážně lesnaté. Dno údolí porůstá jasanovo olšový lužní les s poměrně hustým keřovým patrem. Převážně v dolních partiích svahů na hlubších a úživných půdách rostou společenstva dubohabrových hájů, výše na svazích na minerálně bohatých slínech a slínovcích rostou společenstva teplomilných bazifilních doubrav. Na prudších kamenitých a balvanitých svazích rostou také společenstva suťových lesů. Místy se objevují otevřené xerotemní stráňky.

Botanický průzkum potvrdil pestrou květenu lesních a nelesních stanovišť jednoho z nejlépe zachovalých údolí jižní části Dolnooharské tabule. Bylo nalezeno celkem 254 taxonů cévnatých rostlin, z toho je 41 druhů zařazených do Červeného seznamu cévnatých rostlin a 12 druhů chráněno zákonem. Z ohrožených a chráněných druhů je tu možné pozorovat například oměj vlčí mor pravý (Aconitum lycoctonum), oměj pestrý (Aconitum variegatum), hvězdnici chlumní (Aster amellus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencový (Astragalus onobrychis), zeměžluč spanilou (Centaurium pulchellum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), oman srstnatý (Inula hirta), oman německý (Inula germanica), čistec německý (Stachys germanica), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), hladýš širolistý (Laserpitium latifolium), orlíček planý (Aquilegia vulgaris), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium) nebo vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Velmi bohatá je i zdejší fauna bezobratlých, zejména fauna hmyzu, kde bylo na lokalitě zastiženo celkem 624 taxonů. Mezi nejzajímavější nálezy patří z motýlů např. přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), přástevník mařinkový (Watsonarctia casta), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) či kropenatec čičorkový (Tephrina arenacearia), brouci chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger), krasec třešňový (Antahxia candens), tesařík Stenocorus meridianus nebo střevlíček Agonum lugens.
Široké je také zastoupení hub, orientačním průzkumem bylo zjištěno 23 druhů hub zařazených v Červeném seznamu makromycetů a jeden druh, pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis), je chráněný zákonem. K nejvzácnějším druhům patří například chřapáč chlupatý (Helvella villosa), šťavnatka dvoubarevná (Hygrophorus persoonii), bedla zelenolupenná (Melanophyllum eyrei) nebo závojenka plavozelenavá (Entoloma incanum).