53 - Doupovské hory

 

 

 

Území přímo navazuje na hranice vojenského újezdu Hradiště, který se nachází mezi Karlovými Vary a Kadaní, přičemž jeho osu tvoří řeka Ohře. Údolí řeky je významným migračním koridorem, který umožňuje šíření teplomilných druhů flóry a fauny ze západu na východ. Součástí evropsky významné lokality je rovněž východní předhůří Doupovských hor jižně od Kadaně. Celou evropsky významnou lokalitu Doupovské hory lze označit za ostrov zachovalých přírodních stanovišť mezi lidskou činností silně pozměněnými a narušenými územími Sokolovské a Mostecko-chomutovské pánve. Souvislé bukové porosty na sutěmi pokrytých, strmých a těžko obhospodařovatelných svazích údolí tvoří největší souvislý listnatý lesní porost v severozápadních Čechách. Dalším významným krajinným elementem a vhodným biotopem řady ohrožených druhů jsou dnes již opuštěné vysokokmenné ovocné sady s druhově bohatým lučním podrostem. Unikátní je bezpochyby také výskyt tří druhů vzácných plazů a to užovky stromové (Elaphe longissima), užovky podplamaté (Natrix tessellata) a ještěrky zelené (Lacerta viridis). Území v okolí Humnického vrchu u Kotviny je nejbohatší lokalitou koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) v České republice. Za poměrně významný lze rovněž označit výskyt jalovce obecného (Juniperus communis) v severní části území.


Na území Ústeckého kraje lze rozlišit 2 základní celky, přičemž prvním z nich je vlastní průlomové údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami, které je typické nejen rozsáhlým výskytem přirozených listnatých suťových lesů svazu Tilio-Acerion, květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, teplomilných doubrav svazu Quercion petraeae nebo dubohabřin svazu Carpinion. Unikátní je rovněž makrofytní vegetace vodních toků svazu Batrachion fluitantis či teplomilné trávníky na svazích obou břehů Ohře svazu Bromion erecti a svazu Festucion valesiacae. V této části území dochází ke styku chladnomilné horské flory a fauny Krušných hor s teplo a suchomilnou biotou, která sem zasahuje z východu z území středočeských nížin a teplých pahorkatin. Pro tuto část evropsky významné lokality Doupovské hory jsou typickými a významnými druhy živočichů včelojed lesní (Pernis apivorus), žluna šedá (Picus canus), čáp černý (Ciconia nigra), výr velký (Bubo bubo), plch velký (Glis glis), netopýr velký (Myotis myotis), užovka stromová (Elaphe longissima), užovka podplamatá (Natrix tesselata), ještěrka zelená (Lacerta viridis). Charakteristickými rostlinami jsou pak koniklece (Pulsatilla sp.), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula), tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), potočnice lékařská (Nasturtium officinale).

 

Druhým celkem zasahujícím na území Ústeckého kraje je Doupovská pahorkatina mezi Kadaní a Valčí, která se nachází na východě území v klimaticky teplé a suché oblasti. Z lesních společenstev jsou charakteristickými stanovišti zejména teplomilné doubravy (svazu Quercion petraeae). Z hlediska nelesní vegetace jsou typické především teplomilné trávníky úzkolisté svazu Festucion vale, širokolisté svazu Bromion erecti a acidofilní svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Typickými živočišnými druhy pro tuto část evropsky významné lokality Doupovské hory jsou: pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), strakapoud prostřední (Dendrocopus medius), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), strnad luční (Miliaria calandra), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), husa velká (Anser anser), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), moták pochop (Circus aeriginosus), slavík modráček (Luscinia svecica), výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus) a luňák červený (Milvus milvus). Některé jeskyně jsou biotopem netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra velkého (Myotis myotis). Libocký potok je pak biotopem lososa atlantského (Salmo salar), který je zde pravidelně vypouštěn. V několika posledních letech zde lze pozorovat také orla mořského (Haliaeetus albicilla). Typickými rostlinami této oblasti jsou hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), hořeček brvitý (Gentianella ciliata), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).

  • lilie zlatohlávek (Lilium martagon)
  • černýš rolní (Melampyrum arvense)
  • netopýr velký (Myotis myotis)
  • koniklec luční (Pulsatilla pratensis)
  • koniklec luční (Pulsatilla pratensis)
  • slepýš křehký (Anguis fragilis)
  • bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)
  • otakárek fenyklový (Papilio machaon)
  • koniklec otevřený (Pulsatilla patens)
  • plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia)
  • prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
  • výr velký (Bubo bubo)
  • smil písečný (Helichrysum arenarium)
  • zmije obecná (Vipera berus)
 
 

Nepoužívejte tyto fotografie bez souhlasu autora. Více informací ZDE.