7 - Stráně nad Suchým potokem

Evropsky významná lokalita se rozkládá na opukových svazích nad obcí Encovany, v nadmořské výšce 250 - 277 m. Tyto pozemky byly v minulosti využívány převážně jako pastviny, vinice a ovocné sady a dosud hostí druhově bohaté teplomilné trávníky, na něž je vázán výskyt řady ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů. 

 

Z hlediska geomorfologického členění území náleží do okrsku Úštěcké pahorkatiny, který je součástí soustavy České tabule. Zahrnuje jihozápadní a západní svahy nízkého ostrohu, budovaného vápnitými slínovci svrchní křídy, místy překrytých kvartérními sprašovými pokryvy. Převládajícím půdním typem jsou pararendziny. 

 

Na erodovaných svazích jsou charakteristickým vegetačním typem takzvané širokolisté teplomilné trávníky, tj. druhově bohaté travní porosty na výslunných suchých stanovištích v oblasti teplomilné květeny, které se zpravidla vyznačují zvýšeným podílem dvouděložných bylin a dominancí trávy sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), nebo válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Pozemky s touto vegetací byly po staletí tradičně využívány především jako extenzivní pastviny, kterými byly již v mladší době kamenné ve starosídelní oblasti české kotliny plynule nahrazovány lesostepi či rozvolněné světlé doubravy starého holocénu. Tato vegetace proto velmi často zahrnuje i různé reliktní druhy rostlin submediteránního či kontinentálního rozšíření, které sice byly v otevřené krajině rané poledové doby běžné i v české kotlině, avšak v mírném klimatu holocénu musely na většině míst ustoupit stále se rozšiřujícímu lesu. 

 

Po ukončení pastvy nicméně začínají i tyto starobylé vegetační typy zákonitě ustupovat expanzi dřevin a zarůstají křovinami a konkurenčně zdatnými druhy vysokých výběžkatých trav. Postupně tak dochází k ochuzování jejich druhového spektra a zániku místních populací celé řady památných druhů rostlin a živočichů, které tak z české krajiny po tisíciletích své přítomnosti nenávratně mizí. Tento všeobecný trend, spojený především s revolučními změnami v dosavadním způsobu využívání krajiny, se pak daří zpomalovat pouze za cenu značných nákladů, které jsou - zpravidla z veřejných zdrojů - věnovány údržbě teplomilných trávníků v těch nejcennějších lokalitách. 

 

Tato situace je dobře patrná i na území této evropsky významné lokality, která se však i přesto dosud vyznačuje přítomností celé řady jinak všeobecně ustupujících stepních rostlin. Z nich je třeba na prvním místě jmenovat kriticky ohroženou brukev prodlouženou pravou (Brassica elongata subsp. elongata), která se zde vyskytuje na jediném místě v Čechách. Území je významné i výskytem několika druhů záraz (Orobanche sp.) - nezelených a bezlistých parazitických rostlin, z nichž nejvzácnější je kriticky ohrožená záraza hořčíková (Orobanche picridis). Z dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin se na území přírodní památky vyskytuje například koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hlaváček jarní (Adonis vernalis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), len žlutý (Linum flavum) a tenkolistý (L. tenuifolium); z dřevin patří mezi významné druhy například dub pýřitý (šípák - Quercus pubescens), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), o jehož původnosti ve zdejší oblasti šípákových doubrav se dosud vedou spory, a historicky pěstovaná oskeruše (jeřáb domácí, Sorbus domestica). 

 

Fauna bezobratlých již na území přírodní památky jeví známky ochuzení v důsledku postupného zapojování dřevin a zániku otevřených stepních ploch v širším okolí, stále je však možné zastihnout některé vzácné a ohrožené druhy - z denních motýlů například modráska kozincového (Glaucopsyche alexis), běláska ovocného (Aporia crataegi), ostruháčka trnkového (Satyrium spini) nebo soumračníka čárkovaného (Hesperia comma). 

 

Z chráněných druhů ptáků se na území přírodní památky trvale vyskytuje například ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola torquatta) a hnědý (S. rubetra), ze savců pak bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) a plšík lískový (Muscardinus avennalarius).